Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the dsbl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /www/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the simple-custom-post-order domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /www/wp-includes/functions.php on line 6114
Zeď | Marlen Haushoferová | HaDivadlo

V noci na sedmý leden jsem nemohla usnout. Když jsem pomyslela na nadcházející porod, začala jsem se děsit. Jak mám to tele dostat z Belly ven? Jednou jsem byla u porodu telete a zhruba jsem si vzpomínala, co se při tom dělo. Dva silní muži vytáhli tele z matčina těla. Mně se to zdálo velmi barbarské a té krávy mi bylo hrozně líto, ale třeba to opravdu muselo tak být. Vždyť jsem tomu vůbec nerozuměla.

Jedenáctého ledna Bella trochu krvácela. Měla bolesti. Přivítala mě tlumeným zabučením a vypadala, že ji má přítomnost těší. Mohla jsem jen doufat, že to nebylo její první tele a že má za sebou nějaké zkušenosti.  

Hladila jsem ji a dodávala jí odvahu. Bylo mi tak úzko, jako kdybych měla rodit já sama. Dlouho se nic nedělo. Párkrát jsem málem usnula a polekaná se probrala. Bella zase krvácela a měla silné porodní bolesti. Dost se trápila. Slabiny se jí svíjely a mocně pracovaly.

Viděla jsem, že se pomalu něco děje. Konečně se objevila mokrá noha a hned na to druhá. Svázala je a zatáhla za provaz. Nemělo to žádný účinek. Neměla jsem sílu dvou svalnatých mužů. Když jsem se však na Bellu podívala, bylo mi najednou všechno naprosto jasné. Byla jsem s to si přesně představit, jak v ní telátko leželo. Byl úplný nesmysl tahat za přední nohy, teleti to muselo tlačit hlavu zpátky místo dopředu. Umyla jsem si ruce a opatrně jsem se prohmatala do Bellina teplého těla. Musela jsem počkat, až odezní stahy, než se dalo dosáhnout dostat hlouběji. Bylo to těžší, než jsem si myslela. Další stah mi přiškrtil ruce, ale hlava se posunula dopředu. Bella nahlas zasténala a udělala krok stranou. Povzbuzovala jsem ji a tlačila hlavu dolů, až mi tekl pot do očí. Bolest v rukou byla nesnesitelná. Byla jsem propocená skrz naskrz. Počkala jsem do dalšího stahu, zatáhla za lano a šup, bylo tu tele.

Položila jsem to malé Belle k předním nohám a ona je hned začala olizovat. Vypadala teď trochu pohuble a strhaně, věděla jsem však, že při dobré péči bude zase všechno brzy v pořádku. Ve vlhkých očích se jí dalo číst, že tone v něžném mateřském štěstí. Udělalo se mi divně a musela jsem ze stáje utéct.

BÝČEK